Zvířata

Mamba úzkohlavá

V roce 2015 byla v části Tropického pavilonu Z otevřena unikátní expozice Království jedu. Obsahuje 12 biotopových moderních terárií se zástupci různých skupin jedovatých hadů z 5 částí světa. Naleznete v ní kobry, chřestýše, křovináře, taipany či smrtonoše. Může se chlubit i dvěma africkými sousedkami - mambou černou a mambou úzkohlavou ze skupiny zelených mamb. Oba tyto druhy se v péči zkušených chovatelů již rozmnožily.

Mangusta tmavá

Tato šelmička se pomalu šíří evropskými zoo (2017: 23). V plzeňské zoo se množí v africkém nočním pavilonu. Je známá i pod názvem kusimanse.

Mangusta žíhaná

Na jaře roku 2015 byl po několika letech obnoven chov mangusty žíhané. Z Berlína dorazilo 5 jedinců. Dne 15. srpna hned přivedly na svět 3 roztomilá mláďata. Návštěvníci je uvidí u pavilonu Tajemný noční svět Afriky. V roce 2017 už má tlupa přes 20 členů.Novodobý chov cibetkovitých (promykovitých) šelem v plzeňské zoo začíná 21.10.1989. To byli ze Zoo Dvůr Králové přivezeni 2 samci a 1 samice mangusty žíhané (Mungos mungo), narození roku 1987. Pro atraktivnost druhu bylo rozhodnuto navýšit jejich stav skupinou mladých mangust ze Zoo Ústí nad Labem v roce 1997. První odchov šesti mláďat se podařil roku 2000.V Plzni v zoo dále žije mangusta liščí, která se zde množí…

Medvěd hnědý

Dne 21.9.1981 dorazil ze Zoo Ohrada (dnes Zoo Hluboká) pár mladých sourozenců medvědů hnědých, první odchov odchytové dvojice Gelu a Marica. I tito jejich rodiče nakonec do Plzně v roce 1998 dorazili do nové lesní hektarové expozice. Mladí medvědi, nazývaní později Pišta a Mišta, měli celkem pětkrát dvojčata. Poprvé v roce 1985, dále v období 1986 - 1988 a naposledy v roce 1990. Jedním z těchto mláďat je i samec „Dáša“, vrátivší se přes několik lokací rovněž do Plzně v roce 1998. Teoreticky ještě někteří tito medvědi stále mohu žít, jejich vazba na plzeňskou zoo je však nejspíš v jejich případném domově neznáma. Rok 1998 byl v historii…

Mirikina bolivijská

Zástupce ploskonosých primátů Nového Světa se v plzeňské zoo pravidelně rozmnožuje. Nejprve žila jejich rodina v Tropickém pavilonu, od roku 2014 jsou ke spatření v Amazonském pavilonu. Sdílejí společnou expozici s pásovci, kuandu nebo kosmany bělovousými. Z dalších druhů jihoamerických primátů je zde nyní ke spatření chvostan bělolící, dříve i kotulové či malpy.

Muntžak malý

Od dubna 1997 chová ZOO Plzeň i zajímavé drobné jihoasijské tzv. štěkavé jelínky. Jsou oblíbení i ve Velké Británii, kde žijí v oborách a některých ZOO zcela volně. V evropských podmínkách rodí na přelomu jara a léta po čtyř- až pětiměsíční březosti. Našemu hlavnímu samečkovi původem z Liberce jsme po rok a půl trvajícím snažení dovezli nevěstu z polské Poznaně a po několika týdnech i další kamarády z Bratislavy. Každý jelínek denně spotřebuje asi 1,5 kg potravy - seno, vodu, mrkev, jablka, řepu aj. Umí si dokonce louskat vlašské ořechy, které jim padají do výběhu, zpestřují si jídelníček i žaludy, jeřabinami a rádi lížou sůl.…

Myš bobří

Tento unikátní druh australského hlodavce nebývá v zoo chován často. Navzdory typické potravě svých příbuzných může mít na jídelníčku dokonce malé ryby. V plzeňské zoo sousedí s klokany uru v prvním pavilonku za hlavní pokladnou v rámci expozic Australské oblasti.

Myš nilská

Myš nilská je jedním z mnoha obyvatel Pavilonu afrických savců v rámci Etiopské zoogeografické oblasti. Plzeňská zoo je mj. členem chovatelské skupiny pro malé savce BAG Kleinsaugetiere.S ročním poplatkem 500 Kč za kus je myš nilská ideálním druhem pro adopci.

Myšice Cimrmanova

V expozici nedaleko výběhů velbloudů či pandy červené nalezneme v plzeňské zoo tuto zoologickou raritu pojmenovanou po českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jeho biologický odkaz najdeme nejen v pojmenování myšice Cimrmanovy (Apodemus microps cimrmani), vyskytující se pouze v plevelné vegetaci v blízkém okolí Žatce. V letech 1974–81 byly na Žatecku sbírány vývržky sov pálených. Při jejich zpracování byly nalezeny pozůstatky malého druhu myšice. Porovnáním s lebkami myšice malooké, jediného tak malého druhu ve střední Evropě, byla zjištěna podobnost, ale také určitá rozdílnost. Na základě těchto zjištění byla myšice popsána Vladimírem Vohralíkem v roce 2002 jako nový…

Nandu pampový

Současná skupina nandu je chována od roku 1998 a poprvé byla u ní odchována 4 mláďata v roce 2001, historicky však již došlo k rozmnožení v roce 1958 v Doudlevcích v zoo IRIS. Častěji a více se v plzeňské zoo množil emu hnědý z Austrálie (naposledy v roce 2000). V roce 2007 vodil pyšný otec nandu 2 mláďata, byli to první pštrosí junioři v Plzni po 6 letech. V roce 2014 se vylíhli 3 pštrosíci. Nandu žijí společně s lamami (nyní lama vikuňa) a kapybarami ve výběhu jihoamerické pampy. Návštěvníci spatří mláďata prodírat se vysokou trávou za doprovodu obou rodičů v blízkosti pavilonu žiraf. Samice se vylíhla v Plzni…

Nestor kea

Tento krásný velký papoušek z Australské oblasti je poslední roky ozdobou plzeňské zoo. V rámci Generelu je pro něj plánována nová expozice. V současnosti žije v Tropickém pavilonu Z.

Nesyt africký

Nesyt africký je asi 100 cm vysoký čáp, rozšířený od Senegalu do Súdánu a na jih až do Kapska. Zdržuje se u vod a na bažinatých místech, někdy však zaletuje i na mořské pobřeží. Na lov se vydává po rozednění a potom zas pozdě odpoledne. Živí se většími druhy hmyzu, měkkýši a červy, ale především rybami a obojživelníky. Občas se zmocní i drobných hlodavců nebo ptačích mláďat. Ve velké voliéře plzeňské zoo mu dělají společnost jeřábi, racci, ibisi, pelikáni a další ptáci. V ČR se před časem, po mnoha letech chovu, poprvé rozmnožili v jediný rok ve všech 4 zoo, které je chovají, včetně plzeňské zoo - v roce 2007. Chová jej přes 40 zoo v …

Nosál červený

Nosál červený (Nasua nasua) Obývá v několika poddruzích prakticky celou Střední a Jižní Ameriku. Plzeňská zoo je chovala od 60. let; ale slavila úspěchy zejména v množení druhého druhu nosála bělohubého. Ve 2. polovině 90. let byla jednou z prvních tuzemských zoo s koncepcí volného chovu nosálů na otevřeném výběhu s vzrostlými stromy. Naše současná zvířata patří k poddruhu N.n. solitaria, který žije v Paraguay a Uruguay. Z Paraguaye byli v roce 2005 dovezeni do Evropy na 2 místa, do jedné zoologické zahrady v Německu a k soukromému chovateli Martinovi Höhlemu z Německa.Z jeho chovu pocházejí i naše dospělá zvířata,…

Nosorožec indický

Manjula, Beni, Baabuu, Maruška, Růženka - v Plzni žilo od roku 2010 již 5 indických nosorožců. Ačkoliv se tři druhy nosorožců objevily v tištěném průvodci po zoo z roku 1986, jejich skutečný příchod se vázal na výstavbu pavilonu a spojil se ve stejné etapě s žirafami, hrošíky, gepardy a dalšími druhy. Maruška byla první, Růženka druhá.Je to jeden z nejpozoruhodnějších odchovů v historii a nejpopulárnějších zvířat. Když se 2.2. 2014 narodila, vážila 55 kg, počátkem ledna 2016 však již měla 1070 kg. Kmotrem – křtitelem se stal v roce 2014 Alice Cooper. Po několika desítkách nosorožců čtyř druhů v královédvorské zoo a třech…

Nutrie

Nutrie je původně americký vodní hlodavec, zvaný řekomyš, částečně přesídlený na jiná místa (útěky z lidských chovů, vypuštění). Na rozdíl od většího bobra nemá plochý ocas a má oranžové zuby. Bývá při pozorování v přírodě často zaměňována s vydrou, která ale nemá zavalité, ale proudnicové tělo. Plzeňská zoo roky chovala tradiční přírodně zbarvenou formu (zemní expozice v dnešním prostoru lvů), ovšem na statku Lüftnerka nyní žije plemeno vyšlechtěné nedaleko Plzně - přeštická nutrie!