březen–říjen: 8.00–19.00 (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00 (pokl. do 16:30)
Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.
Najdete nás zde.
První plzeňské pštrosíky přivedl na svět chovný pár přirozeně vychovaných rodičů. Byl sestaven pomocí ostravské zoo. Poté už si museli vybudovat sympatie a samička snesla partnerovi do kladiště z písku 9 vajíček. Z nich 5 bylo oplozeno. Samec pečlivě zasedl a zahříval za každého počasí, odbíhal jen na malé chvilky za krmením a protáhnout nohy. Zasedl v průběhu června. Mláďata se vylíhla 11. srpna 2009. Obdržela jména Sylva a Sachr.Dospělý pták dosahuje výšky až 2,5 m a váží až 150 kg. Jeho nejnebezpečnější zbraní jsou nohy, ve kterých má pštros obrovskou sílu. Podle některých údajů dokáže kopnutím přerazit nohu dospělého člověka. Rád se zdržuje ve společnosti…
V dlouhé historii chovala plzeňská zoo tři druhy puštíků rodu Strix. Nejdéle a nejvíce středoevropského puštíka obecného. V 90. letech se přidal mohutný puštík bradatý či vousatý. Naposledy se objevil puštík bělavý, který má několik geografických poddruhů. Po přestávce se vrací právě tento druh v roce 2021 a osídlil voliéru po orlech volavých nedaleko dikobrazů a sibiřského srubu v expozici Sibiř.V historii chovala plzeňské zoo například výry velké, kalouse ušaté, sýčky obecné a další sovy. Od 70. let slavila velké úspěchy v odchovu sovic sněžních, které tento druh dokonce přivedly na dlouhé roky do loga zahrady.
Expozici tučňáků Humboldtových zdobí a vděčným cílem fotografů se stalo hejno poletujících rybáků inka. Obývají tichomořské pobřeží Jižní Ameriky. Dosahují hmotnosti kolem 200g. V Evropě je chovají zhruba čtyři desítky zoologických zahrad.
Koncem roku 2018 začala plzeňská zoo chovat kolonii eusociálně žijících hlodavců rypošů lysých. Tito podzemní savci vykazují mezi savci řadu unikátních vlastností, včetně života v koloniích s různými kastami a královnou, dlouhověkost či odolnost vůči nádorům. Chovají je asi tři desítky evropských zoo.
Plzeňská zoo chová rysy kanadské (a rysy červené) od roku 2006, kdy pro ně vznikly expozice v severoamerické (nearktické) části zoo. Prvoodochv byl dosažen v roce 2010 – 25.4.; byla odchována dvojčata. K původnímu samečkovi Henrimu z ostravské zoo přibyla v roce 2015 nová samička z Brna. Historicky druhá mláďata se narodila 20.5. 2017.
První seriema z odchovu Zoo Děčín přicestovala do Zoo Plzeň na podzim 2002. V Plzni se pravidelně množí (poprvé v roce 2006) ve voliéře afrického pavilonu. Mladí ptáci nemají zobák zbarven červeně (oranžově), jako jejich rodiče.Zřídka létající běhaví ptáci žijící v pampách. Živí se hady a tvarem těla se podobají africkému dravci hadilovu písaři, který žije stejným způsobem života. Tento jev se nazývá konvergence. Nepohrdnou ani hlodavci a hmyzem, bobulemi i jinou potravou. Žijí v jižní Brazílii, Uruguaji, Paraguaji a severní Argentině. Na krátký okamžik dosáhnou rychlosti i 70 km/hod. Žijí jednotlivě, v párech nebo malých skupinách. Jsou známé…
Na Kanadském západě v plzeňské Zoo a BZ se v roce 2020 zabydlel pár skunků pruhovaných (Mephitis mephitis). Tyto americké šelmy v sebeobraně vystřikují silně páchnoucí sekret z pachových žláz, které mají pod ocasem. Trefují se s velikou přesností na vzdálenost několika metrů přesně do nepřátelských očí. Zasažené oči pak silně pálí a jsou dlouho citlivé. Bez okamžitého vypláchnutí vodou dochází k silnému zánětu spojivek. Olejovitá tekutina žluté barvy obsahuje chemické sloučeniny síry. Skunčí pach je cítit i na kilometr daleko. Citlivějším lidem může způsobit nevolnost, zvracení a bolesti hlavy. Dlouho trvá než zápach vymizí a ještě po měsíci je…
Po roce 1999 byla v plzeňské zoo sestavena velká kolekce ptáků z řádu pěvci. Naleznete je ve voliérách po celém areálu, kde doplňují hrabavé, měkkozobé, bahňáky a další řády. V Plzni se setkáte s mnoha zástupci špačků, majn, sojkovců, sojek, strnadů, sýkor, timálií, kruhooček, bulbulů, drozdů, ale i ořešníkem, vrabci, snovači či astrildy.Sojkovec dvoubarvý obývá expozici v Asijské zahradě. Je jedním z velmi ohrožených druhů asijských pěvců a vlajkovým druhem ochranářské kampaně EAZA "Silent forrest" pro rok 2018.
Tuto blízkou příbuznou sovy pálené naleznete v expozici v Dinoparku. Sova pálená patří mezi nejčastěji adoptovaná zvířata v historii Zoo Plzeň.
Je tradičním druhem plzeňské zoo od 60. let. Poslední roky chová 2 páry. Dosud nikdy se v Plzni nerozmnožil. Obývá válcovou voliéru z 80. let. Patří mezi dlouhověké druhy ptáků.
Šimpanzi jsou v Plzni chováni od roku 1964. Dlouhé roky pouze v páru v expozici složené ze dvou místností a dvou venkovních klecí. První mládě (Alan) se narodilo v roce 1978, ale nebylo odchováno. Nový chov byl zahájen v roce 1987, od roku 2000 je zde větší tlupa v rozsáhlém moderním přírodním výběhu. Její složení a početnost se v průběhu času mění. První odchov se podařil v roce 2003. Samička Bamia žije nyní ve Francii a již se stala matkou. Nejvíce zvířat najednou zde bylo v roce 2004 a sice 8. V roce 2020 byla po dlouhé přestávce odchována samice Caila. Většina jedinců patří k poddruhu šimpanz čego.Šimpanze můžeš…
Kolekce sladkovodních ryb v čele se sumci, kapry, candáty, pstruhy či štikami je od roku 2008 k nalezení v unikátní expozici Česká řeka u statku Lüftnerka.
Zoo Plzeň chová tohoto vzácného asijského sudokopytníka poprvé ve své historii od roku 2021, kdy získala pár ze Zoo Wroclaw a Liberec. Další informace naleznete zde a zde.
Chov drápkatých opic začal v plzeňské zoo v roce 2000 tamaríny pinčími a zahrnuje nyní 4 druhy kosmanů (bělovousý, běločelý, zakrslý a stříbřitý) a 3 druhy tamarínů (žlutoruký, bělohubý a sedlový), které se vesměs pravidelně rozmnožují. Zoo již chovala lvíčka zlatého a zlatohlavého. Pro většinu z nich byl v roce 2014 otevřen Amazonský pavilon dotačně podpořený z EU v rámci projektu Stopy člověka v přírodě. Chov je velmi úspěšný a některé druhy se rozmnožují i 2x do roka. Mláďata lze v pavilonu spatřit prakticky stále. Jedná se o jedny z nejpopulárnějších obyvatel zoo. Spolu s nimi žijí pásovci, opice…
Z drobných savčích obyvatel plzeňské zoo poutají velkou pozornost zejména dva druhy tarbíků v pavilonu Tajemný svět africké noci. Rovněž i velký zájem adoptivních rodičů. Tarbík je známý svou podobností s drobnými klokany. Lidem připadá roztomilý pro svůj vzhled a čilost. Tento ohrožený druh se v plzeňské zoo množí. Tarbík je hlodavec obývající rozmanitá stanoviště od písčitých polopouští po mořská pobřeží a svahy hor. Hrabe si až 2 m hluboké spirálovité chodby s komůrkou na konci. V nejchladnějších a nejdeštivějších období roku může upadnout do strnulosti podobné zimnímu spánku. Je převážně samotářský, patří mezi hbité obyvatele pouští - vyskočí i do…
Zoologická a botanická zahrada (Zoo):
Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):
Podrobné vstupné a slevy zde.