Nosál červený (Nasua nasua) Obývá v několika poddruzích prakticky celou Střední a Jižní Ameriku. Plzeňská zoo je chovala od 60. let; ale slavila úspěchy zejména v množení druhého druhu nosála bělohubého. Ve 2. polovině 90. let byla jednou z prvních tuzemských zoo s koncepcí volného chovu nosálů na otevřeném výběhu s vzrostlými stromy. Naše současná zvířata patří k poddruhu N.n. solitaria, který žije v Paraguay a Uruguay. Z Paraguaye byli v roce 2005 dovezeni do Evropy na 2 místa, do jedné zoologické zahrady v Německu a k soukromému chovateli Martinovi Höhlemu z Německa.
Z jeho chovu pocházejí i naše dospělá zvířata, narozená 27.6.2006. Jejich odchov neprobíhal bez komplikací – matka brzy po porodu onemocněla a mláďata byla dochována uměle. O jejich odchovu byl natočen dokumentární film až do doby jejich předání do nového domova do zoo Plzeň. V ČR je chován nosál červený v řadě zoo a také mezi soukromými chovateli, ale jejich původ a zařazení k některému ze známých poddruhů jsou nejasné.
V minulosti chovala plzeňská zoo z čeledi medvídkovitých šelem i mývaly severní a jižní a ojedinělého freta kočičího.
Po dlouhých letech chovu v malých klecích bylo koncem 90. let rozhodnuto nosály „osvobodit“ a umístit do otevřeného výběhu. Proto dostali společný výběh se čtyřmi pekari páskovanými v rámci neotropické (jihoamerické) části areálu plzeňské Zoo a BZ, kde mají domeček, dvě boudičky, potůček, hrabanku a hlavně několik vzrostlých stromů, které řádně využívají k dovádění. I když první krůčky prvních nosálů byly velmi opatrné a bázlivé, jakmile se dostali na duby i planou jabloň, okamžitě byli ve svém živlu. Ohraničení výběhu tvoří jen nízký plůtek doplněný o ohradník. Druhá a třetí generace i nově dovezená zvířata se potom výběhem pohybovala úplně samozřejmě.