Zvířata

Agama kočinčínská

Co jsou na americkém kontinentu leguáni, to jsou ve Starém světě agamy. Díky tomu, že obě sobě nepříbuzné, ale druhově početné skupiny obsadily různorodé obdobné biotopy a přizpůsobily se životním podmínkám v nich, jsou si často jednotlivé druhy obou skupin vzhledově podobné. Tento evoluční proces se nazývá konvergence. V opačném případě, kdy vzájemně si příbuzné druhy vypadají naprosto rozdílně, také díky přizpůsobení se odlišným životním podmínkám, se jedná o divergenci. Agama kočičínská je proto fyzicky podobná americkému leguánovi zelenému. Laik si je často plete. Tato agama žije v naší expozici takzvaně „navolno“. Používáme ji jako „ochočené“ zvíře, resp. zvíře zvyklé na…

Dracena guyanská

Tento velký ještěr, který se dorůstá délky až 130 cm. Přes den se vyhřívá na větvích nad vodní hladinou. V případě ohrožení uniká skokem do vody. Je to výborný plavec. Má poměrně velkou hlavu a jeho čelisti dokáží vyvinout velmi silný skus. Jeho hlavní potravou jsou hlemýždi. Uchopí hlemýždě do silných čelistí, zvedne a zakloní hlavu a nechá sousto sklouznout do zadní části úst, kde pak drtí ulity zadními zuby. Skořápky pak vyplivne. V Akva Tera se již podařil odchov.

Felzuma madagaskarská (ssp. grandis)

Tento pestře zbarvený druh denního, stromového gekona, je nepřehlédnutelným klenotem. Samec dorůstá délky okolo třiceti centimetrů, samice jsou o něco menší. Nejčastější potravou je hmyz, pavouci, ale rádi lížou i sladký nektar. Jednou z funkcí jejich jazyka je také péče o zrakový aparát. Jako většina gekonů nemají oční víčka, takže si oko čistí tak, že si ho olíznou. Mají na spodní straně prstů příchytné lamely, pomocí nichž se dokáží udržet a lézt i na kluzkých površích, třeba i na skle.

Chameleon obrovský

Je to největší druh chameleona, který může dorůst až 70 cm. Žije na stromech. Dává přednost otevřeným nebo narušeným lesům a lesním okrajům. Jako všichni chameleoni má i tento chameleon srostlá oční víčka, kde zůstává jen malý otvor na zornici. Oči se mohou pohybovat do všech stran a nezávisle na sobě. Tělo je bočně zploštělé. Silné nohy jsou zakončené prsty srostlými v klíšťky, které na předních končetinách tvoří tři vnější a dva vnitřní prsty, na zadních končetinách je to naopak. Ocas je dlouhý a ovíjivý. Pomáhá jako další končetina k držení zvířete na větvi. Jazyk je dlouhý, složený v ústní dutině a slouží k lovu. Během zlomku sekundy ho chameleon…

Klaun obojkový

Obvykle žijí jako ostatní druhy klaunů v párech symbioticky se sasankami Ryba je potažená slizem proti žahání. Většinou obývají sasanku v párech či menších skupinkách. Největší z klaunů je vždy samička. V případě úmrtí dominantní samičky dokáže sameček změnit pohlaví a tak ji nahradit.

Korálovka kalifornská

I tento druh korálovky je v Akva Tera chován jako záloha pro expozici Sonorská poušť. V podstatě je to jeden ze dvou posledních druhů amerických korálovek, které chováme. Všech ostatních druhů, kterých bylo hojně a zpočátku sloužili jako výukoví hadi pro ošetřovatele, jsme se postupem času zbavili. Korálovky jsou nejedovatí užovkovití hadi, kteří se svým zbarvením většinou snaží imitovat zbarvení jedovatých korálovců. Proto korálovka kalifornská není svým černobílým zbarvením zcela typickou korálovkou, valná většina jich má zbarvení mnohem pestřejší.

Krajta královská

Malý druh krásně zbarvené krajty, jejíž průměrná délka se pohybuje okolo 120 cm, příležitostně mohou samice dosahovat 180 cm. Je to had s převážně noční aktivitou. Jedním z jejích charakteristických obranných prvků je stočení se do klubíčka a vytvoření jakési kompaktní koule z těla. To velmi často dělá, vezmeme-li ji do rukou. Proto tuto krajtu v anglicky mluvících zemích nazývají „Ball Python – míčová krajta. Je velmi klidná a neagresivní. Pro její mírumilovnost a dobrou manipulaci s ní ji používáme k výukové a přednáškové činnosti.

Krajta zelená

Většinu svého života tráví zavěšena ve větvích stromů. Odpočívá charakteristickým způsobem, zavěšena několika smyčkami těla napříč přes vodorovnou větev. Svým vzhledem i způsobem života je podobná americkému psohlavci zelenému. Je to typická ukázka konvergentního vývoje. Tato stromová krajta na větvích i loví. Nejčastější potravou jsou ptáci, ale nepohrne ani obojživelníky a menšími ještěry, či drobnými savci. Krajta zelená se páří na podzim, obvykle v listopadu. V lednu nebo začátkem února pak samice naklade do dutiny stromu obvykle 15-20 vajec. Po dobu celé inkubace na nich „sedí“, zahřívá je a hlídá. Mláďata se vylíhnou asi za 40 — 65 dní. U krajt z nížin…

Matamata třásnitá

Tato asi 40 cm velká dravá želva, ač je vodní, není dobrým plavcem. Zdržuje se na mělčinách v takové hloubce, aby se pohodlně mohla pomocí poměrně dlouhého krku nadechnout. Přitisklá ke dnu číhá na kořist, kterou jsou nejčastěji ryby. Jeden ze tří jedinců chovaných v Akva Tera je prokazatelně nejdéle chovaným zvířetem v plzeňské zoo. Je v kolekci zoo již od 60. let minulého století.

Parosnička srdíčková

Tento druh se v péči člověka nerozmnožuje zcela lehce. Máme ale vypozorováno, že nejlépe je tento druh pářit v dešťové komoře v létě, v období bouřek, kdy se často a rychle mění atmosférické tlaky. Pokud však dojde k vykladení vajíček, a ta jsou dobře oplozená, pak se z nich vykulí na stovky pulců od jediného páru. Poměrně rychle rostou a brzy metamorfují na malé žabky. Chováme i parosničku mramorovou.

Piraňa červená

Piraňa červená je dravá ryba z čeledi tetrovitých, žijící v hejnech. Dorůstá délky až 30 cm a váží okolo 3,5 kg. Piraňa se živí výhradně čerstvým masem. Mladí jedinci se živí hmyzem a drobnými korýši, dospělí loví ptáky, hlodavce, i další savce. Pro člověka je piraňa nebezpečná, jen pokud je nízký stav vody a málo přirozené potravy. Často pak dochází ke kanibalismu. Větší kořist loví v organizovaných hejnech. Piraně vytrhávají sousta a polykají je vcelku. Dokáží v několika minutách ze své oběti strhat všechno maso a nenechají nic než holé kosti i kořisti tak velké, jako je kapybara. V akváriu se občas mohou napadat mezi sebou a …

Pomec skvělý

Pomec skvělý je plachý druh, který vyžaduje v nádrži možnost úkrytu například v jeskyňkách mezi kameny. Je to nádherná ryba. Námi chovaný jedinec žije v Akva Tera již od znovuotevření expozice v roce 2001.

Pralesnička harlekýn

Velikosti dorůstá tato pralesnička maximálně 4 centimetry. Základní zbarvení této žáby se žlutými příčnými pruhy je černé. Existují i barevné varianty se zelenými nebo oranžovými pruhy. Patří k jednou z nejdéle chovaných druhů pralesniček v Akva Tera. Snad proto a možná i pro její kontrastní zbarvení je na logu plzeňské Akva Tera. Obývá tropické deštné lesy až do výšky 800 m n.m.

Ropucha obrovská

Ropucha obrovská byla vysazena na mnoha místech světa jako způsob boje proti zemědělským škůdcům. Byla zavlečena na Floridu, do Karibiku, Austrálie, Novou Guineu, Filipíny, některé japonské ostrovy, ostrovy v Pacifiku včetně Havajských ostrovů a Fidži. Dospělé žáby se obvykle dorůstají velikosti 10 až 20 cm, ale největší zaznamenaný exemplář měřil 40 cm a vážil 2,70 kg.

Ropušník velký

Tento bizarní leguánovitý ještěr připomíná zmenšeninu nějakého druhohorního dinosaura. Jeho trny na těle jsou z přeměněných šupin, ale růžky na hlavě jsou pravé – mají kostěný základ. Tento obranný systém z něj dělá nepoživatelné, pichlavé sousto. Když však tato strategie selže, má v záloze ještě „ jedno eso v rukávě“. Dokáže z očí vyvolat výtrysk své vlastní krve proti tlamě nebo očím protivníka, což útočníka překvapí a často i odradí. Ropušníci se v přírodě živí mravenci, tento druh však v zajetí dokáže přejít na náhradní potravu. Dobře přijímá malé cvrčky, i když i mravenci občas pro zpestření přikrmujeme.